Vycházkou ke zlatodolům

Vycházkou ke zlatodolům

10. dubna 2006 v 20:55
kompas
Vydejme se nyní na společnou vycházku přímo ke zlatodolům, pojďme se nechat okouzlit nádhernou jihovýchodní částí Píseckých hor, zkusme pozapomenout na každodenní starosti a posuňme se o několik století zpět. Jako východisko na výlet za poznáním si tentokrát zvolíme vesničku Všeteč. Na přiložené mapce je zvýrazněna trasa, která nás zavede přímo na místo. Z křižovatky silnic do Týna nad Vltavou, Albrechtic nad Vltavou a do Temelína se vydáme právě směrem Temelín.
cestou ke zlatodolům
Asi po 100 metrech mírného stoupání po silnici odbočíme vpravo, přímo u kapličky datované do roku 1811. Míjíme bývalý mlýn u Trůblů, starou kovárnu i rybník, a před námi se objeví nádherné panoráma Píseckých hor.
kaplička z roku 1811
Pohlédneme-li směrem vpravo, můžeme v dáli spatřit druhý nejvyšší vrcholek tohoto rozsáhlého lesního komplexu, 627 metrů Vysokého Kamýku. Zde si můžeme prohlédnout zděnou rozhlednu, původně vystavěná jako triangulační věž. V součastné době je rozhledna pro veřejnost uzavřena, okolní přerostlý les by nám stejně nedovolil potěšit se pohledem po okolí.
Triangulační bod Vysoký Kamýk 627 m.n.m.
Po levé straně, asi 2 kilometry od nás se nachází cíl naší dnešní vycházky, vrchol Komety. Ještě více vlevo, by jsme asi po 3 kilometrech spatřili obrovité chladící věže jaderné elektrárny Temelín.
V této oblasti je jistě mnoho zajímavých turistických cílů, ovšem popisovat je zde všechny je nemožné, příliž bych odbočil od svého hlavního záměru, proč tyto stránečky vlastně vznikly.
Temelínské věže
Tak, tenhle obrázek pro dnešek klidně můžeme vynechat, ostatně, pokud se chceme pokochat pohledem na monstrózní věže Temelínské elektrárny, stačí nám k tomu jen trochu dobrá viditelnost a můžeme se nacházet i 50 kilometrů daleko.
pod Kometou
Ale vraťme se zpět k výletu za zlatodoly. Automobilem se můžete dostat až za bývalý mlýn, zde se dalo ještě roku 2005 pohodlně zaparkovat. Pohodlná cesta mírně vzhůru nás neomylně zavede k cíli.
nově budovaná lesní cesta
Stav lesní komunikace ve výstavbě v roce 2005. V minulosti tu bývala typická neudržovaná lesní cesta, přístupná pouze těžké technice.
zapomenutý stroj
Odpočívající válec v blízkosti zlatodolů. Ještě nám zbývá posledních pár desítek metrů a jsme na místě.
území klidu
Místy lze ještě spatřit stará upozornění, že se nacházíme v Píseckých horách na území klidu.Prozatím zde klid opravdu je, ale kdo ví, jak to zde dude vypadat, až bude tato komunikace dokončena a předána do užívání veřejnosti.informační tabule
Pokud nedopatřením přehlédneme tuto informační tabulku v nejvyšším bodě trasy, zlatodoly mineme a budeme sestupovat z kopce až do Těšínova. V opačném případě stačí zajít asi 100- 200 metrů do lesa směrem na jihozápad, a narazíme na první stopy po bývalé těžbě- obvaly, propady, zasypaná ústí šachet a nápadné terénní nerovnosti. Potom už jen stačí prohledat nejbližší okolí a zcela jistě po krátké době nalezneme i výše popisované šachty.
Kometa
Takhle to vypadá na vrcholku Komety. Rozhledu po okolí nám sice brání lesní porost, ale nezabrání nám povšimnout si, že zdejší terén je jaksi nepřirozený, dosti pododný krasové oblasti s četnými závrty a propady.
nelze si nevšimnout že se zde těžilo
Těsně pod vrcholkem směrem na severozápad narazíme na největší terénní nerovnosti. Právě zde je soustředěno nejvíce bývalých šachet.
pozůstatek po šachtě
Pozůstatek jedné z několika desítek šachet. Ty se zde soustředily do tří rovnoběžných řad, sledujíce křemenné žíly, vzdálené od sebe asi 50 metrů. Severní řada je dlouhá 350 m, střední přes 600 m a jižní 200 metrů. Tady všude nacházíme četné jámy, obvaly a propady, pouze tři podzemní dobývky jsou dnes zachovány přístupné (ale v současné době zabezpečené proti vniknutí).
halda strusky po pražení rudy
Zarostlou hromadu strusky po pražení rudy jsem nalezl poblíž Dvojité šachty. Podle analýzy, provedené roku 1907 obsahoval vzorek zdejší rudy 18 g stříbra a 13 g zlata na jednu tunu materiálu. Při novém ověřování orientačním průzkumným vrtem do haldového materiálu nepřesáhl obsah zlata 1 g na tunu. Stará těžba se soustředila nejspíše na druhotně zlatem obohacené svrchní partie žil.
jedna z dalších šachet
Podobných obrázků lze spatřit přímo na místě nespočet. Velká škoda, že zub času pracuje proti člověku neůprosně. I v tomto místě jsou pod námi jistě zajímavé volné prostory, je jen otázka, jak se zde v budoucnu projeví eroze a další vlivy. Je docela možné, že se nám vchod do podzemí znovu otevře, ale taktéž už za několik let nemusíme po tomto propadu nalézt ani stopu.
šachet je tu mnoho, jedna hezčí než druhá
Buk neroste právě nejrychleji. Jak asi tyto stromy viděli zasypané ústí šachty v době svého dětství?
pod Kometou východním směrem
Vracíme se pomalu zpět do Všeteče. Tentokrát však nepoužijeme nově budovanou cestu, ale půjdeme přímo lesem. I zde, všude kolem nás nacházíme pozůstatky důlní činnosti. Šachty tady sice budeme hledat marně, ale lůmky na těžbu kamene jsou zde na každém kroku.
zatopená propadlina
Zatím co na vrcholku na Kometě většinou převládá smíšený lesní porost, o něco níže se setkáme převážně s mohutnými smrky. Také zde, asi půl kilometru od hlavních šachet ještě nacházíme stopy po důlní činnosti.
jeden z lomů na těžbu kamene
Kámen byl nezbytnou surovinou k získávání zlata ze zlatonosných křemenných žil ve středověku. Používal se jednak k výrobě mlecích kamenů (nálezy na Kometě), dále pak také k výrobě kamenných misek, které se používaly na amalgamaci zlata. Na fotografii je zachycen jeden z takových lomů, který tolik potřebnou surovinu poskytoval.
pozůstatek pamětníka
Nyní už se blížíme k jednomu z vodních zdrojů této lokality. V minulosti, tak jako dnes, voda znamená život. Ovšem, pojem ekologie a životní prostředí tehdy bylo něco neznámého (dnes sice ano, ale bohužel- vše podřízeno momentálnímu finančnímu zisku). Tak se také stalo, dodnes lze zjistit v sedimentech vodních toků v bezprostředním okolí zlatodolů stopové množství rtuti.
potůček
Lesní potok, jehož vody napájejí rybník ve Všeteči, dále poté pokračuje pod jménem Karlovla až do osady Újezd a svoji cestu ukončuje pod nádrží Kořensko, kde se vlévá do Vltavy v místě, kde stával ještě v roce 1960 Růžičkův mlýn.
les pod Kometou
Asi kilometr pod vrcholem Komety procházíme vzrostlým smrkovým lesem. Po těžbě už zde nenalezneme sebemenší stopu, nemůžeme se proto až tak moc divit, že málokdo z místních obyvatel má o existeci tak významného střediska našeho historického hornictví vůbec jenom tušení.
 
 

Reklama