Trochu historie

Trochu historie

8. února 2006 v 1:19
Čechy jsou zemí, s velice bohatou a starou hornickou tradicí. Na ekonomickém rozkvětu státu se nemalou měrou podílelo i dobývání rud drahých kovů.
Zlato bylo na území Čech těženo kolem tří tisíciletí. Nejprve se získávalo ze zlatonosných náplavů vodních toků rýžováním, které bylo v jižních Čechách provozováno od starší doby bronzové a zvláště velkého rozsahu doznalo za keltského osídlení. Na podzemní dobývání, které bylo podstatně technicky náročnější, se přechází během 13.století. K největšímu rozkvětu podpovrchové těžby dochází ve 14. století, kdy zcela dominuje těžba stříbra, ale i těžba zlata se významně podílí na bohatství Českého království. V té době Čechy představují v tehdy známém světě jednu ze zemí s největší produkcí zlata.
práce v dole
středověký horník při práci
Již koncem 14. století se však začíná projevovat nedostatek zlata v jednotlivých lokalitách. Důlní činnost byla na ústupu a to hlavně i proto, že pozdější těžba navzdory velkému úsilí a i některým dílčím úspěchům, jižhistorické hornické nářadínikdy nedosáhla dřívějšího významu.
V jižních Čechách se nacházelo několik důležitých oblastí staré těžby zlata. Asi nejznámějším zde byl kašperskohorský, písecký , rudolfovský a českokrumlovský revír. Kromě těhto významných oblastí si připomeňme ještě kasejovicko-bělčický revír severozápadně od Blatné. Zde měly zejména velký rozsah rýžovnické práce, podzemní těžba byla méně rozšířená. Jihozápadně od Mirovic, v místě zvaném Ve Slomínku se nachází několik desítek metrů zatopeného systému štol. S kutáním zlata může souviset i 22 m dlouhá štola v rokli nad Vltavou u Nevězic. Drobné zbytky po dolování se také nacházejí v okolí Záblatí na Prachaticku a u Volyně.....a mnoho dalších.středověké hornické nářadí- želízka
A nyní se konečně přesuneme do Píseckých hor.
Písecko je známo nejen jako důležitá oblast středověkého rýžování zlata, ale též jako území s mnoha starými zlatodoly. Hlavní těžba se zde soustředila především do okolí Semic u Písku v místech zvaných Havírky, dále pozůstatky těžby můžeme nalézt na Kraví Hoře a na Jarníku u Písku, ve Vrcovicích, u Pasek lokalita Kloboučky a u Dolních Novosedel. Mezi těmito územími se nachází celá řada dalších, v současnosti již méně zachovalých důlních děl.práce na dole
O dolování zlata na Písecku je první písemná zmínka v zástavní listině Jana Lucemburského z roku 1336. Těžba zlata dala vzniknout doposud užívanému názvu "Písecké hory", ponejprv uvedenému v listině Václava IV. z roku 1400 a označujícímu rozsáhlý lesní komplex jihovýchodně od Písku, kde se nachází většina starých zlatodolů. Bohužel se nám zachovalo jen velmi málo písemných informací z hlavního období dobývání zlata- středověku. Více se nám již nabízí přímo v terénu, ale podzemní dobývky zůstaly zčásti zachovány pouze u zlatodolů Havírky a především u zlatodolů Kometa.
doprava materiálu na povrchExistenci těžby na Kometě zjistil až roku 1884 geolog J.N.Wondřich. Roku 1921 zde provedl první průzkum M.J.Marek, který zmapoval a popsal polohu stařin kolem vrcholu, a zmínil se i o dvou tehdy známých otevřených šachách, Bezedné a Dvojité. V součastnosti známe ještě třetí, Bezejmennou. (Pozn: v roce 2006 zde byl otevřen nový vchod do podzemí , budu jej zde uvádět jako Nová šachta). V roce 1976 zde J. Kurz organizoval potápěčský průzkum zatopených částí. Další výzkumy lokality prováděli pracovníci Prácheňského muzea v Písku v roce 1991 které přinesly pozoruhodné výsledky. Byly zde objeveny dvě polohy úpraven zlatých rud, množství mlecích kamenů z mlýnů na ruční rozemílání zlaté rudy, do té doby u nás neznámých. Dále zjištěny dílny na výrobu těchto kamenů i s mnoha jejich polotovary v různém stupni opracování, lůmky, kde se tato surovina těžila, místa hornických stavení, hornická želízka, struska z pecí na pražení rudy, množství úlomků keramiky, zbytky rtuti a kameny s vyhloubenými miskami používanými k amalgamaci zlata.
svatá Barbora- patronka horníků
O těžbě zlata na Kometě není v historických pramenech žádná písemná zpráva. Teprve na základě archeologického výzkumu lze klást počátky zdejší těžby a zejména zpracovávání zlatonosné rudy do první poloviny 13. století. Jde tak o jedny z našich nejstarších zlatodolů a úpraven rud. Největší rozsah dobývání předpokládáme v 15. století, poté dolování na Kometě zaniká. Protože již nikdy nebylo obnoveno, je celý komplex vzácně zachovaný v původní podobě tak, jak jej kdysi dávno opustili středověcí horníci.
informační tabule
Výřez z informační turistické tabulky těsně pod zlatodoly která nám má velice stručně vysvětlit historii zdejší těžby.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Víte že: ......v českých zemích se zlato těží déle než 3000 let? Za tu dobu se vytěžilo asi 95 tun a dalších 400 tun je stále ještě v zemi?
 
 

Reklama