Kašperskohorský revír

18. července 2006 v 23:54 |  Kašperskohorský revír
Oblast Kašperských Hor je známa jako jedno z prvních nalezišť zlata v Čechách.
Drahý žlutý kov sem přilákal keltské kmeny už kolem pol. 1. tisíciletí před Kristem. Založení původní hornické osady je spjato s počátky hlubinné těžby. Kašperské Hory se staly od dob Jana Lucemburského svobodným horním městem, později povýšeným na královské, centrem nejvýznamějšího zlatonosného revíru Českého království v době předhusitské.
Revír zahrnoval území dlouhé cca 10 km (mezi horami Ždánov a Křemelná) v šíři 2-3 km. Jeho jádro leží nad údolím Zlatého potoka. Ve středověku bylo v provozu téměř 40 dolů a šachet. Dolovalo se i přímo ve městě, pod náměstím i ulicemi.
V době největší prosperity pracovalo v revíru kolem 300 střeodvěkých zlatorudných mlýnů. Mlecí kameny jsou umístěny na náměstí u městského kostela sv. Markéty. Zlato se zde těžilo do počátku 20 století.
Nejnovější kapitolou zlatokopecké historie je geologický průzkum prováděný od 80. let a provoz štoly Naděje.
Kašperské Hory
Kašperským Horám jsem věnoval část své dovolené v roce 2006. Příliž velkým lákadlem pro mě bylo hlavně zdejší historické podzemí a nádherná šumavská krajina. Místní zlatorudný revír je však natolik rozsáhlý, že během tak krátkého času, který jsem měl k dispozici se nic detajlnějšího podniknout nedalo. Ale i to málo stálo za to.
historický mlecí kámen
Na náměstí u kotela sv. Markéty se poprvé můžeme setkat s pozůstatky důlní činností v této oblasti. Ozdobná skalka je zde vystavěna ze starých mlecích kamenů, kde jsou dodnes dobře patrné kruhové rýhy po rozemílání zlatonosné rudy.
mlecí kámen
Zde vystavený jiný mlecí kámen. V pravo nad ním jsou do kamene vytesané misky pro amalgamaci zlata pomocí rtuti. Rtuť na sebe vázala čisté zlato z rozemleté rudy a poté se filtrováním např. přez kůži od zlata oddělovala a dala znovu použít.
turistické východisko značených cest
U téhož kostela, ale z druhé strany si u turistického rozcestníku vybereme jednu z mnoha zajímavých tras po okolí. Tentokrát volíme naučnou stezku "Cestou zlatokopů", která nám slibuje navštívit nejzajímavější místa související s těžbou zlata.
vchod do jedné z mnoha štol
Již po několika minutách chůze po naučné stezce narazíme na první historickou štolu. Téměř všechny štoly, se kterými se na naší vycházce setkáme, mají stejný uniformovaný vstupní portál. Podstatné však je, že v době naší návštěvy byla většina z nich odemčena.
uvnitř štoly
Jsme uvnitř jedné ze starých štol v údolí Zlatého potoka. Podzemní prostory jsou zde většinou oprostěny od devastujícího množství suti než je tomu například na Kometě. Chodby jsou zde raženy v úbočí svahu a mají převážně horizontální průběh.
jedna z dalších chodeb
Jedno z dalších míst v zdejším podzemí.
vracíme se zpět
Vracíme se zpět na denní světlo.
mohutný vchod do krátké štoly
Poněkud výše ve svahu nad stezkou nás láká k nahlédnutí mohutný portál další chodby. Za prohlídku určitě stojí, ale svoji délkou kolem 5 metrů nijak neoslní.nabíráme usazeniny dna Zlatého potoka
Zde na tomto snímku "rýžujeme zlato". Samozřejmě se o žádné zlato nejedná, ale sbíráme usazeniny v proudu Zlatého potoka. Rozbor získaných vzorků nám zkrátí dlouhé zimní večery. Ale, co kdyby?
Stojíme před další historickou štolou
Tak tahle štola se kterou se na naučné stezce můžeme setkat, nám zcela jistě vyrazí dech z těla. Rozlehlé dílo se dvěma vchody a dvěma okny, podzemním jezerem i tajemným pokračováním kamsi dále nás donutí udělat delší přestávku na naší cestě a pokusit se alespoň prozkoumat tu část, na kterou nám naše skromné vybavení bude stačit.
nádherné dílo
Tohle je přímo ukázková chodba. Připomíná nám spíše jeskyni, stačí se však poněkud blíže podívat na stěny a stopy po středověkých nástrojích nás nenechají na pochybách, kdože tuto nádheru vytvořil.
chodba s oknem a jezerem
Tohle staré dílo je poměrně rozlehlé, větší plochu dna však zaujímá nehluboké jezero. Chce-li se nám brodit chladnou vodou, můžeme postupovat dále od zamřížovaného vchodu. Zde v poněkud větších tmavých prostorách se začíná projevovat na snímcích moje nedokonalá technika. Blesk kompaktního fotoaparátu velice nedostatečně osvětluje tuto velkolepou scénu. Ovšem, takováto fotografie na nás zapůsobí mnohem realitněji, protože takhle nějak asi vidíme podzemní prostory na vlastní oči, pokud jsme vyzbrojeni jen obyčejnou svítilnou.
pohled ze zadní části chodby
Pohled ze zadní části této zajímavé chodby. Zamřížované vchody jsou zde čtyři, jeden však byl naštěstí otevřen.
pohled do jedné s postranních chodbiček
Touto chodbou nad jezerem se dostaneme ke čtvrtému vchodu.
uzamknutý vchod
Tak to je ona těsně před východem. Malé mělké jezírko podzemní vody přidává této chodbě na kráse.
celkový pohled na toto důlní dílo
Ještě si dovolme celkový pohled na toto zajímavé důlní dílo zvenčí. Pokračujeme dále po naučné stezce a další chodba na nás čeká už asi po 100 metrech.
prolomené okno do sousední chodby
Vchod další chodby zde nezobrazuji, jsou si všechny víceméně podobné. Vnitřek je již zajímavější. Na této fotografii je vidět prolomené okno do těsně vedle ležící souběžné chodby.
cestou do nitra země
Paralelní postranní chodbou se nám podaří obejít podzemní jezírko. To je asi 4 m. vlevo pod námi. Když jsem cestu tímto podzemím podnikal, na povrchu panovala extrémní vedra. Zde však bylo tak chladno a vlhko, že můj aparát byl zcela orosen. To mělo bohužel za následek, že nejzajímavější fotky z nějvětší hloubky zde jaksi nevyšly.
vlevo dole pod námi je jezírko podzemní vody
Pohlédneme-li pod sebe, spatříme souběžnou zatopenou chodbu. My se však budeme držet poněkud výše a pomalu postupovat dále a snažit se jezírko obejít.
odbočka z hlavního směru
Jedna z odboček do nižšího zatopeného patra. Celková délka této štoly je více jak 100 metrů. Poněkud dále od hlavního vchodu se setkáme s další podzemní vodou, kde lze osvítit pokračování dále do hloubky.
šachta na Liščím vrchu
Vracíme se pomalu zpět do Kašperských Hor, když tu náhle narazíme na další velice zajímavé důlní dílo. Je to šachta na Liščím vrchu, na povrch otevřená čtyřmi vchody. Po ruce je pouze svítilna a foťák a nedostatek času. Tak se musím pokusit slézt alespoň kousek dolů a něco vyfotit. Kdoví, kdy se sem zase dostanu.
v šachtě na Liščím vrchu
Pohodlně se dá vstoupit bez zajištění. Chodba dole pokračuje dále úklonem do hloubky.
pohled ze dna vzhůru
Podíváme-li se vzhůru za dna, naskytne se nám úchvatný pohled. Něco podobného můžeme spatřit na Macoše v Moravském krasu, ovšem nelze brát v úvahu rozměry přírodního a umělého díla.
Je již skoro večer a tak není čas pokračovat v dalších objevech. Čeká nás ještě pěší cesta do Kašperek a potom ještě přesun do nedalekého Zdíkova. Jistě bude zato stát v budoucnu se na tato krásná místa opět vrátit, ale naplánovat si více volna. Množství zdejších pozůstatků středověkého dolování zlata se nedá v žádném případě projít jen v několika dnech.
hrad Kašperk- dominanta Kašperských Hor
Poslední den dovolené navštěvujeme zdejší dominantu. Královský hrad Kašperk majestátně z výšin dohlíží dodnes na své svěřené území, které měl vždy chránit. Jak se zdá, svůj úkol splnil....
 


Aktuální články

Reklama