Naše jiné návštěvy podzemí

28. dubna 2006 v 14:58 |  Naše jiné návštěvy podzemí
Závěrem bych připojil ještě několik obrázků z našich návštěv některých našich podzemí z posledních let. Je zde zastoupeno jednak podzemí vytvořené člověkem za účelem získávání nerostných surovin, další sloužilo lidem v minulosti jako dokonalý odvodňovací systém města a v nouzi i jako možnost poslední záchrany před nepřáteli. Také však existují poněkud jiné prostory, budované převážně pod církevními objekty. Ty měly také sloužit člověku, ale už jenom k věčnému odpočinku. Mám zde ještě výběr několika fotek z krasových jeskyní Moravského krasu a z pseudokrasové jeskyně na Kněhyni. Rozepisovat se zde také nebudu, informací na internetu je na některá tato témata dostatek.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Orty pod Hosínem u Českých Budějovic jsou podpovrchové staré doly na těžbu kaolinu. Pokud se chcete dozvědět více o této lokalitě, stačí zadat do vyhledávače na nettu pouze " Orty".
vchod do Ort
Orty- vchod.
Orty s Ondrou
Mojí matky sestry dcery syn Ondra v Ortách.
Hosín- rozsáhlé podzemí
Hosínské podzemí je rozlehlé.
část 5. kilometrového podzemí
Dnešní zachovalá délka je kolem 5. kilometrů.
čistá špína na Ortách
Orty velice trpí spodní vodou, před asi třiceti lety jsme téměř všude mohli chodit vzpříma, dnes jsou zde některé úseky na hranici průleznosti. Tolik tedy velice stručně o jednom zpodzemí, které lidem přineslo nějaký užitek, a významně ještě v nedávné době proslavovalo naši republiku téměř po celém světě- to byly výrobky KOH-I-NOOR HARDTMUTH.
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokud se rozhodneme pro návštěvu některých přírodních prostor pod povrchem země, a zajímají nás místa, kde za nás namísto mlátků a želízek nepracuje ani voda, potom nám nezbyde asi nic jiného, než vyhledat pseudokrasové jeskyně.
Jedna z mála u nás, ale ta největší ale hlavně nejhlubší se nachází pod vrcholem hory Kněhyně v Bezkydech na Moravě.
Kněhyně v Bezkydech
Už jenom procházka po této části Bezkyd stojí za to. Zdejší pseudokrasovou jeskyni budeme hledat na této fotografii na levém úbočí hory.
Vrcholek Kněhyně
Pomalu přicházíme na vrchol, který má nadmořskou výšku 1257 metrů a je třetím nejvyšším v Bezkydech, po Lysé hoře a Smrku.
vchod do pseudokrasové jeskyně na Kněhyni
Vchod do jeskyně nalezneme asi 750 m. od vrcholku hory. Jedná se převážně o vertikální puklinový systém o několika patrech, spadajících do hloubky 57.5 m. a celkové délky chodeb asi 280 m.
průzkum jeskyně
Věnujeme se zevrubnému průzkumu značně členitých chodeb.
sestup do nižších pater systému
Po zabudovaném ocelovém žebříku sestupujeme do nižších pater systému.
v jednom ze spodních pater
Obrázek z jednoho ze spodních pater Kněhyňské jeskyně.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pár fotografií si zde také jistě zaslouží poněkud jiné historické podzemí, které také člověku sloužilo, ale už jenom jako místo jeho posledního odpočinku. Při jedné z našich dovolených jsme proto navštívili mimo jiné i kostel v obci Klášter u Nové Bystřice v jižních Čechách.
kostel v obci Klášter u Nové Bystřice
Tento kostel je zajímavý nejen údajně největším vyřezávaným oltářem u nás, ale také na obrázku viditelným napojením již zbořeného kláštera k jeho boční zdi.
vstup do krypty
Vstup do krypty. Prohlídka uvnitř je bez průvodce a fotografování je dovoleno.
sestupujeme do krypty
Sestupujeme po schodišti, které v minulosti oddělovalo mrtvé od živých.
hlavní chodba krypty
Jedna z hlavních chodeb zdejšího poměrně rozlehlého podzemí. Na bocích vchody do jednotlivých pohřebních komor.
jedna z pohřebních komor
Pohled do jedné z pohřebních komor. Ty jsou dnes již zcela vyklizené ode všeho , k čemu byly původně určeny, ale na fotografii je zcela dole částečně zachycen sokl na uložení rakve, na zdi začazené fleky po svících, odvětrávací otvor, a zcela nahoře v klenbě je další, uzavřený otvor vedoucí přímo do chrámové lodi.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V tomto stručném přehledu nejzajímavějších míst našeho podzemí, které jsem měl možnost doposud se svými nejbližšími navštívit, nemohu vynechat ani oblast pravděpodobně největšího zájmu milovníků věčné tmy, stísněných prostorů, vlhka i neznámých chodeb vedoucích kamsi do neznáma- štol Velké i Malé Ameriky poblíže Karlštejna.
vchod do štol Amerik v Pustém lomu
O této lokalitě se na těchto stránkách vůbec nemá cenu se rozepisovat. Bylo by to ostatně celkem zbytečné,velice kvalitních popisů lomů Amerik je jenom třeba na internetu víc než dost. Na obrázku je zachycen jeden z možných vchodů do hlavní štoly systému o délce několika kilometrů- vchod z Pustého lomu.
vstupujeme do labyrintu Amerik
Sestra Ivana a její dcera Eliška vstupují na cestu podzemím o délce několika kilometrů. Po návratu na povrch nám dělalo dost problémů se narovnat.
asi nejfotografovanější místo v podzemí štol Amerik
To se již nalézáme asi na nejfotografovanějším místě zdejších štol. Takže zleva: Michal, Ivana, Mirek.
okno do Malé Ameriky
Po dlouhém pochodu s ohnutým hřbetem a při svitu baterky , konečně úleva. Dostali jsme se do takzvané Galerie, což jsou ve skutečnosti vylámaná okna ve štole s výhledem do lomu Malá Amerika.
Galerie v Malé Americe
Pohled do lomu Malá Amerika na okna Galerie. Ze vnitřku štol je ale pohled daleko úchvatnější.
pohled do lomu Mexiko
Lom Mexiko, někdy též zvaný Trestanecký lom.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nemohu zde vynechat ani Moravský kras, kde jsme v průběhu několika let prolézali celou řadu zajímavých jeskyní. Opět jsem vybral pouze nepatrnou část fotografií na ukázku. Jeskyně tady lze počítat na stovky, převážně veřejnosti nepřístupných.
v Netopýrce
Se synovcem Ondrou se snažíme o dosažení podzemního vodního toku v jeskyni Netopýrka v jižní části krasu. V roce 2001 byla již opatřena železnými vraty, zatím otevřenými.
Podhradní propadání
Pokoušíme se dostat co nejníže do Podhradního propadání u obce Holštejn. Než si potok Bílá Voda našel svou novou cestu do podzemí v nedaleké Staré a Nové Rasovně, vytvořil si v minulosti tuto vertikální jeskyni. Odtud potom nastupoval svoji dlouhou cestu až do míst, kde se v Amatérské jeskyni stéká se Sloupským potokem a odtud pokračuje již pod názvem Punkva až na dno Macochy.
sestup do Podhradního propadání
Renata a Ondra při sestupu propadáním, které jak se nám zdá, nemá dna. Obrázek kazí cigaretový dým, který jsem v době expozice snímku neopatrně vydechl.
jeskyně Staré Skály
To už jme se přesunuli do Sloupsko- Šošůvské jeskyně. Velmi rozsáhlý labyrint chodeb vytvořil Sloupský potok, který protéká pod námi v hloubce asi 70 metrů. Jak jsem psal již výše, ten se stéká v podzemí s Bílou Vodou, protéká Amatérskou jeskyní už jako Punkva na dno Macochy. Fotka je pořízena v části zvané Staré Skály, mříž na jednom z vchodů vzadu brání zvědavcům pádu do hloubky, ihned u vstupu se nachází Propástka, hluboká kolem 10 m.
Vintoky
Poblíže zpřístupněné jeskyně Balcarky je možno navštívit jeskyně Vintoky. Mají několik vchodů a jsou převážně propasťovitého charakteru o hloubce asi 70 m. Podzemní voda odsud teče také směrem na Macochu, ale obtéká ji bokem a setkáváme se s ní až v Malém vývěru pod Punkevními jeskyněmi.
průzkum Netopírky
Tady se mi dostala do ruky ještě jedna fotka z Netopýrky. Je pořízena nad svislou chodbou, ze které je slyšet podzemní vodní tok- Říčka.
jeskyně Pekárna
Mohutný portál vchodu Pekárny. Archeologicky významná jeskyně nedaleko Netopírky. Speleologicky zajímavá až v nejzadnějších partiích, plazivkou se lze dostat dosti daleko od vchodu.
jeskyně v Pustém žlebu
Standa, já a Ondra v jedné z mnoha jeskyní Pustého žlebu. Nijak nás neoslní svoji délkou, ale na to že není nikterak zabezpečená, nestačíme se divit velice zachovalé krápníkové výzdobě. To se však dá jednoduše vysvětlit tím, že vchod je velmi nenápadný a nalézá se zcela mimo trasy určené turistům.
prasátka
Můj věrný doprovod po všech možných i nemožných toulkách našeho podzemí, sestřenka Renata, se během jediné akce dokáže proměnit v dokonalé prasátko. Fotka pořízena po návštěvě Rudického propadání před nasednutím do automobilu.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Umělé prostory pod zemí, které člověk od nepaměti budoval ku svému prospěchu, vždy měly dokonale plnit svůj účel. Nejen tedy pro těžbu nerostných surovin, bez kterých se nedokázal obejít, také však nejen pro místa, kde by byl po vykonání své životní pouti ukládán k věčnému spánku. Dnes má již každé město a pomalu i každá vesnička u nás vybudovaný systém kanalizace a kolektorů pro rozvod energie. Něco podobného dnes objevujeme i pod historickými jádry měst a nestačíme se divit, jak naši předkové měli vše dokonale promyšlené. Zde je pouze několik záběrů z historického přístupného podzemí Slavonic.
Slavonické podzemí- jeden z vchodů ze sklepa
Slavonické podzemí vybudované v minulosti, mělo výhradně sloužit o odvodnění historické části města, ale též jako poslední možnost úniku obyvatel při případném napadení nepřáteli. Veřejnosti zpřístupněná část nás zaujme převážně velice těsnými profily chodeb, ale i většími prostorami a také zabezpečenými vchody vedoucími do různých sklepení.
velice těsný profil
V některých místech se můžeme setkat s velice těsným profilem chodeb. To mělo v historické době svůj velký význam- voda zde protekla, uprchnout se v nouzi dalo také, ale v případě objevení chodeb a napadení nepřáteli, zde v žádném případě nemohlo dojít k hromadnému vpádu do města. Z tohoto hlediska Slavonické podzemí dokonale plnilo i účel strategické obrany.
chodba s odpadky
V pozdější době upadlo podzemí téměř v zapomenutí. Začalo být výhodným smetištěm pro objekty na povrchu, které s ním měly nějaké spojení. Teprve když se začal účinek zanesených chodeb projevovat i na povrchu (podmáčené stavby, vlhkost a plísně v budovách....), dostalo se historickému systému odebírání spodní vody pod městem znovu zadostiučinění.
stoupání v chodbě
Schody vedou do některého z mnoha vstupů do podzemí.
odvodňovací korýtko v chodbě
Profil jedné z chodeb. Ve dně vytesán kanálek pro vodu, po stranách jsou římsy pro možnost procházet chodbou suchou nohou.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Toto bylo jen malé odbočení od mého původního záměru, zaměřit se pouze na historické zlatodoly na Kometě. Zařadil jsem jej sem pouze proto, že nadšenec pro podobné aktivity má možnost vybrat si, kam do našeho zatím bohatého podzemí soustředí svůj zájem.
 


Aktuální články

Reklama