Havírky

23. dubna 2006 v 21:51 |  Havírky
O zlatodolech Havírky jsem původně neměl v úmyslu se na těchto stránkách nějak rozepisovat. Ale historií i lokalizací bezprostředně souvisejí přímo s Kometou, takže nelze jinak, než se alespoň velice stručně pokusit tohle velice zajímavé místo popsat.
Pod pojmem Havírky se zasvěcenému vybaví asi něco podobného, jako jsou nepříliž vzdálené středověké zlatodoly na Kometě. Nacházejí se také v oblasti Píseckých hor, jejich historie je nápadně podobná a také zde se částečně zachvalo do dnešních časů více- či méně zachovalé historické podzemí. Rozdíl je však hlavně v tom , že šachty na Kometě lze do určité hloubky navštívit suchou cestou, zatímco podzemí zdejších šachet je téměř trvale zatopené.
Zlatodoly Havírky nalezneme 4 kilometry od Písku, kilometr východně od obce Semice. První zmínka o těžbě pochází z roku 1336, doba největšího rozkvětu pak nastává za vlády Ferdinanda I (1526- 1564). Z písemností dále zjistíme, že roku 1674 zde byla otevřena velká štola na zlato. Později byly doly ještě částečně obnoveny v 18 století. Semičtí se sice ještě pokusili o znovuotevření ještě v roce 1919, ale tehdy ani dvě čerpadla typu California nestačila zvládat příval podzemní vody.
Dolovalo se zde zlato vrostlé do křemene spolu s pyritem a arzenopyritem. K těžbě se používalo podobně jako na Kometě v té době převážně želízko a mlátek, jako zdroj světla sloužila v nejstarších dobách hliněná lojová lampička, někdy i s otvorem pro navlečení na prst. Uvádí se zde 14 hlubokých šachet a na 70 mělčích jam.
Navštívil jsem Havírky o velikonocích 2006 poprvé v životě, takže je nemůžu nijak podrobněji rozebírat, přiložím jen několik fotografií pro případné zájemce a velice stručný popis, sestavený ze všech možných dostupných zdrojů.
mapa
Přiložená mapka názorně ukazuje, jak se lze na místo pohodlně dostat. Projedeme obec Semice a v místě, kde je zakreslená hospoda můžeme bez problémů zaparkovat a občerstvit se na další cestu, kterou už podnikáme pěšmo.
pohled od hospody na Havírky
Zabloudit se tu asi opravdu nedá. Pokud máme již posílení-se v hospůdce za sebou, stačí se jen rozhlédnout a spatříme polní cestu vedoucí k informační tabuli. Na zlatodolech jsme v pohodě za půl hodiny.těsně pod zlatodoly
Pro turisty je zde zřízena tabule s velice stručným popisem místa zmíněné lokality. Podrobnější popis se snad v budoucnu objeví přímo u zlatodolů, kam z tohoto místa dorazíme asi tak za 10- 15 minut. Význam a historie Havírek si to právem zaslouží.
historie zlatodolů, jak je předkládána turistům
Výřez z info tabule pro turisty. Takže se vydáváme do kopce. Nemá ale cenu pospíchat, protože potom snadno mineme další zajímavé pozůstatky minulosti, jako jsou propady, sejpy a i několik zatopených šachet.šachty na Havírkách
To už jsme přímo u hlavní řady šachtic. Táhne se směrem severoseverozápad a dosahuje délky asi 600 metrů. Je doprovázena dvěma vedlejšími řadami o délkách kolem 250 metrů. Z druhé poloviny 17.století nám neověřená listina jmenuje na Havírkách čtyři hlavní šachty- sv.Bernarda, sv.Kleofáše, sv.Mikuláše a sv.Rocha, kde se pracovalo od roku 1530 až do roku 1666. Poslední kutací pokusy zde prováděl v roce 1919 podnikatel J. Bambas. Zjistil, že v částech žil zbylých po staré těžbě se nachází 5- 50 gramů zlata na tunu, směrem do hloubky však obsah zlata klesal.
zatopená řada šachet
Havírky se staly našimi prvními archeologicky zkoumanými zlatodoly. Výzkum realizovali koncem 60. a ve 2. polovině 70. let archeologové dr. J. Kudrnáč a J. Fröhlich a členové píseckého potápěčského klubu Nekton. Ti se ponořili až do hloubky 16.5 m, aniž by však dosáhli dna. Při tom se dostali do horizontálních štol, kterými jsou jednotlivé šachtice v podzemí propojeny. Výzkum přinesl nálezy zlomků keramiky a nářadí, dokládající těžbu od konce 13.do 16. století.
řada zatopených šachtic
Přímka zatopených šachet sledujících zlatonosnou žílu. Nevím jak to zde vypadá například v době dlouhotrvajícího sucha, ale hladina vody nám asi stejně nedovolí nějaký výraznější krok k poznání tohoto jistě zajímavého podzemí.
jedna ze šachtic na Havírkách
Jedna z dalších ohrazených šachet. Nemůžu je zatím jednotlivě popisovat, jsem tu poprvé a tak alespoň obrázky pro představu. Snad časem, ale tak jako o Kometě, tak i o Havírkách není v médiích a snad i v běžné liteatuře informací nazbyt.
tudy v podzemí vedla zlatonosná žíla
Pokud se nesoustředíme jen na značenou stezku pro turisty a porozhlédneme se po okolí, narazíme na vedlejší pás bývalých šachet.
šachta mimo značenou turistikou trasu
Tohle jedna z nich, dosti hluboká, neohrazená a samozřejmě zatopená.
šachta v postranním pásmu
Další ležící v lese mimo značenou trasu.
ústí jedné z mnoha šachet
Fotografie nám dokáže dokonale zkreslit hloubku jícnu dalšího ústí šachty. Odhadem asi 8 metrů.
pohled do hlubin šachty
Stačí popojít pouze několik kroků, a stojíme před další šachticí.
jedna z větších šachet
V tomto místě se alespoň podle rozměrů mohla nacházet v minulosti jedna z významnějších šachet.
zase voda
Jiný pohled na jiný vchod.
další pozůstatek těžby na Havírkách
Tohle vypadá na propadlou horizontální štolu raženou nízko pod povrchem.
zatopená šachta na hlavní žíle
Zlatodoly Havírky nemají takovou ideální polohu jako na nedaleké na Kometě. Jsou situovány poměrně nízko oproti okolnímu terénu, takže trvalé zaplavení je celkem logické. Bohužel. Tento problém se řešil v jiných podobných lokalitách vyražením odvodňovací štoly, někdy též zvané dědičné. Princip odvodňovacích štol byl velice jednoduchý i když někdy velice nákladný: chodba se začínala razit někde poblíže produktivních šachet, ovšem na nižší kótě, než bylo jejich zatopené dno. Horníci se snažili dosáhnout úrovně spodních vod zatopených činných dolů. Podařilo-li se to, potom hladina spodní vody byla odváděna právě touto štolou.
viditelné stopy po historické důlní činnosti
To už jsme téměř na konci hlavní zlatonosné žíly. Pokud se tedy rozhodneme zlatodoly Havírky navštívit, nemusíme sebou vláčet svítilnu, ani jiné vybavení potřebné pro průzkum podzemí. Zde se v plné míře uplatní pouze dokonalá potápěčská výzbroj.
po dlouhé zimě- radost z probouzející se přírody
Zbývá nám však ještě možnost procházky touto částí Píseckých hor. Rozhodně nemusíme litovat, probouzející se příroda nám zde plně nahradí to, o co jsme díky vysokému stavu vody v Havírkách přišli.
Písecké hory nad Havírkami
Relaxační přesun od zlatodolů směrem na Albrechtice n.Vltavou. Procházíme místem, kde ještě nedávno zcela jistě pokrýval tuhle oblast bukový les...... Zcela vlevo na fotografii je částečně zachycen Velký Mehelník, nejvyšší vrcholek Píseckých hor- 633m.n.m.
Loupežnický stůl
Těsně pod vrcholkem Mehelníku nalezneme balvan zvaný "Loupežnický stůl". Je opředen různýmy pověstmy, mimo jiné také, že na Silvestra si turisté přicházejí k tomuto místu dopoledne pro silvestrovskou pusu.
po takovém zážitku papáníčko od maminky chutná dvojnásob
Není se ani čemu divit, že po takové vycházce člověku pořádně vytráví. Potom přijde jistě vhod plný talíř dobrého papáníčka od maminky.
 


Aktuální články

Reklama