Kometa v dubnu 2006

5. dubna 2006 v 23:05 |  Kometa v dubnu 2006
V dubnu, roku 2006, jsem se společně se svoji manželkou a sestrou opět vypravil navštívit Kometu. Byl jsem hlavně zvědav, jak se projevilo nové zabezpečení vstupů do otevřených šachet proti sesuvu okolního materiálu a následnému zanášení vchodů po dlouhé zimě a extrémnímu množství sněhu.
nová lesní už je dokončena
Jak je zde vidět, nová cesta je již dokončena, takže dnes již se pohodlně dostaneme automobilem přímo ke zlatodolům, nebo ze Všeteče do Těšínova to nebude trvat ani 15 minut. Protože však letošní zima nám nadělila velké množství sněhu, všude okolo proudí množství potůčků a voda pomalinku počala nahlodávat nový lidský výtvor. Na této silnici se to projevilo v některých místech dosti značným vymletím krajnice.pokus o vniknutí do Bezejmenné
Nejprve jsme se zastavili u Bezejmenné šachty. To, že je násilně porušena zakrývající mříž, mě zas tolik moc nepřekvapilo. Použitý materiál zde není příliš masivní a tomu, kdo se dolů chce podívat, jistě není velikou překážkou. To však není to nejhorší. Podstatně větším problémem je, že ani betonové obložení šachty nezabránilo sesuvu zeminy z obvalu do podzemí.
vchod Bezejmenné
Kus zeminy se utrhl a částečně zde zanesl vchod do šachty. I v minulosti se tohle stávalo, ale do podzemí nebyl přístup zabezpečen, a tak každý kdo se pokoušel podívat dolů, vlastně těsný vstup udržoval v mezích průleznosti. Možná za několik let se nám už tento obrázek nenaskytne.
propad u Bezedné
Propad u Bezedné šachty také neustále pracuje. Tentokrát sice ještě spojení s podzemím je pro člověka naprosto nedostupné, ale časem tu jistě taková možnost bude. Zde je názorná ukázka toho, že materiál na dně propadu má možnost hromadit se někde v hloubce, čímž se nám však podzemní dutina nutně postupně zanáší.
moje manželka Zuzka nahlíží do Bezedné
Bezednou jámu na první pohled shora letošní krutá zima nějak viditelně nepoznamenala. Nevím sice, jaká je hladina podzemní vody po tom množství sněhu, kterým byla šachta letos obdarována, ale bylo by zajímavé spatřit, kolik nového materiálu bylo dovnitř splaveno v místě, kde se nám z povrchu pomalu otevírá nový vstup. Dokonce, jak se zdá, to zajímá i moji manželku Zuzku. V životě by se takhle blízko k ústí šachty ani nepřiblížila, dalo dost práce ji přesvědčit, že nyní již nemůže dolů propadnout a tak si bezpečně může nad šachtou zapózovat pro fotografa.
Dvojitá v roce 2006
Dvojitá šachta svůj vzhled z povrchu proti minulému roku téměř také nezměnila, všiml jsem si pouze starého hrnce poklopeného na mříži a okolo zamotaný kus řetězu. Jsou to vlastně malá dvířka zajištěná řetězem a visacím zámkem, který je chráněn proti vlivům počasí právě tím převráceným hrncem.
po letošní zimě se částečně zanesl i vchod Dvojité šachty
Pohlédneme-li skrze mříže dolů ke vchodu, není to sice tak hrozné jako v případě Bezejmenné šachty, ale stejně je viditelný čerstvý sesuv zeminy z obvalu. Ta samozřejmě během několika málo měsíců opět skončí v podzemních prostorách.
příroda se opět po dlouhé zimě probouzí k životu
Tak jako naše šachty, tak i příroda v bezprostředním okolí se pomalu probouzí po zimě k životu. Dnes již zlatodoly nekryje hustý lesní porost jako za našeho mládí, je zde daleko více světla, díky prostorným pasekám a celkovému oslabování lesa tak, jako pomalu všude jinde u nás. Začíná se dařit květinkám i tam, kde dříve nebylo ani stéblo trávy.
sestra Ivana s detektorem na Kometě
Než jsme Kometu pro tentokrát opustili, chtěl jsem ještě zjistit, je-li možné po tolika stoletích nalézt nějaké indicie po středověkém dolování. Sestra Ivana se obětovala a s detektorem kovů pátrala v nejbližším okolí. Přístroj reagoval na kov téměř na každém metru, lokalita zlatodolů je téměř jedno veliké smetiště nábojů a kulek po armádě bývalé Československé republiky. Kdysi zde byl vojenský prostor a v nedaleké obci Těšínov vojenská střelnice.
hornický středověký nástroj- želízko
Někdo má holt štěstí. Asi po necelé půl hodince Ivanka něco našla, co jí nepřipomínalo nic z výzbroje naší bývalé armády. Teprve po důkladném vyčistění jejího nálezu jsem měl jasno, měl jsem v ruce dosti důležitý nástroj středověkého horníka- takzvané želízko.
zákolník
Jedním z dalších předmětů, nalezených v odlasti zlatodolů, je i tento zákolník (slouží k zajištění kola u vozu proti jeho uvolnění). Nevím zda jeho stáří může nějak souviset přímo s provozem při těžbě, ale nalezen byl přímo v bezprostřední blízkosti šachet. Jinak nám detektor pomohl nalézt v této oblasti, kromě již zmíněného množství různé munice, také úlomky opotřebovaných želízek a různé neidentifikovatelné části předmětů značného stáří.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jak asi mohla probíhat v dávné minulosti náročná podpovrchová těžba? Jaké nářadí a nástroje se používaly? Co vše bezprostředně souviselo s historickým hornictvím? Na otázky zde kladené existuje v odborné liteatuře i na internetových stránkách nepřeberné množství kvalitních informací. Nemá tudíž význam se zde podrobněji rozepisovat, tak jen velice stručně:
zakládání důlního díla v počáteční fázi
Tak takhle nějak to mohlo v dávné minulosti vypadat i na Kometě. Po objevení vhodné žíly se začíná příprava na podpovrchovou těžbu.
dřevěný rumpál
Po dosažení větsí hloubky šachty se vyrubaný materiál na povrch dopravoval pomocí rumpálu na ruční pohon. Existovalo sice i složitějsí zařízení, využívající k pohonu rumpálu i vodní, větrné nebo i zvířecí energie, to však v tomto případě téměř nepřipadá v úvahu. Vzhledem k absenci vodního zdroje na Kometě bylo používáno i k rozemílání vytěžené rudy ručních mlýnů, což zatím činí tuto lokalitu u nás zcela ojedinělou.
provoz na střědověkém důlním díle
Provoz na důlním díle ve středověku na historickém obrázku. Hloubky šachet přímo ve zlatodolech Kometa dosahují v suché části, kam až lze proniknout okolo 15 m pod povrchem. I se zatopeným pokračováním v podzemí lze předpokládat, že celková hloubka díla nepřesahuje 30 metrů.
hornické nářadí
Nejpotřebnější kutací nástroje horníků. Jaká mohla být tehdejší produktivita práce s tímto vybavením v především prokřemenělých horninách? To dnes můžeme pouze odhadovat, ale pro představu mohl horník za šichtu ( 6 hodin) narubat až metr krychlový materiálu, a při tom otupit nebo zcela zničit 20- 30 želízek.
kožené pytle
Vytěžený materiál se dopravoval z kolmých šachet na povrch pomocí podobných kožených pytlů. Tento způsob byl výhodný zejména v užších nebo ukloněných profilech šachty.
bečky
Místo pytlů se později začínaly používat různé bečky a proutěné koše. Výhoda byla především ve snadnějším vysypávání materiálu na povrchu pomocí uvolnění dna tohoto zařízení.
důlní vyměřovač
Neméně důležitou činností než samotná těžba, bylo i pokud možno co nejpřesnější zaměřování důlních děl. To určovalo, kterým směrem, do jaké hloubky a v kterých místech je možno zakládat nové šachty, aby se navázalo na již vytěžené prostory a mohla se z povrchu sledovat produktivní žíla co nejefektněji. Je obdivuhodné, jak bývalý zeměměřič s tak dosti primitivnímy prostředky mohl dosahovat takové vynikající přesnosti.
světlo
Na rozsáhlém území zlatodolů na vrchu Kometa je ještě mnoho co poznávat, množství opadních hald v bezprostředním okolí šachet jistě v sobě ukrývá mnoho cenného archeologického materiálu, který by nám mohl vypovídat o zdejším životě daleko více, než doposud víme. Také podzemní prostory zcela jistě ještě neodhalila všechna svá tajemství, která dosud před námi ukrývají. Můžeme se tedy do budoucna ještě na nějaké to překvapení těšit.
 


Aktuální články

Reklama